Omítání stěn

V interiéru se většinou používá sádrová omítka, která je ideálním základem pro natírání a tapetování. Podklad musí být čistý a nesmí vykazovat žádné olejové či jiné mastné skvrny.

Silně savé stěny předem navlhčete. Přilnavost omítky zlepšuje penetrace. Proveďte nejprve penetrační nátěr. Přilnavost na betonu zlepšuje stříkaná omítka.

Před nanášením omítky upevněte na zdivo svisle omítkové latě, přes něž můžete omítku rovnoměrně obtáhnout. Latě mají být tak silné jako plánovaná omítka a jejich odstup by měl činit přibližně 50 cm.

Při použití hotových omítek nyní v připraveném vědru rozmíchejte prášek podle návodu k použití.

Nejlépe použijte míchací nástavec na vrtačku, aby ve směsi nevznikaly žmolky.

Na pórobeton upravený penetrací můžete použít speciální sádrovou omítku, která se nanáší v tenké povrchové vrstvě o síle 4 mm.

Místo stříkané omítky se na málo savé povrchy nanášejí také speciální materiály zvyšující přilnavost omítky, jako jsou lepidla na dlaždice.

Nyní přijde „špinavá“ část práce. Nahazujte omítkovou maltu na stěnu švihem ruky v zápěstí. Pro jistotu si na zem u zdi položte hladké prkno. Spadlé zbytky omítky tak můžete opět sebrat a znovu zpracovat.

Nakonec přetáhněte omítku přes latě a uhlaďte ji hladítkem. Potom můžete natírat, tapetovat či nanést ještě 2 mm silnou sádrovou vrstvu – to povrch ještě více vyhladí. Dveřní a okenní otvory se obvykle obloží prkny, která přečnívají do té výšky, kam má sahat vrstva omítky. Bednění musí být kolmé a přesně v linii, aby hrany nebyly šikmé.