Kdy sklízet zeleninu?
Máme pro vás několik základních rad pro sklizeň zeleniny:
- Pokud je to možné, sklízejte zeleninu za suchého počasí.
- Ideální je sklízet ráno. V horkých dnech rostliny odpařují velké množství vody - a tím pádem během dne nejen ochabují, ale mají také kratší trvanlivost. Výjimkou jsou například polníček, špenát nebo rukola. Ty je lepší sklízet večer, kdy je obsah dusičnanů výrazně nižší než ráno.
- Při sklizni dbejte na to, abyste nepoškodili plody.
- Po sklizni přeneste zeleninu rovnou do chladu, sklepa nebo ji v případě potřeby uložte do chladničky.
Existují dva poměrně jasné faktory, které určují, zda je zelenina připravena ke sklizni: velikost a barva.
Kdy sklízet rajčata?
U červených a žlutých rajčat je poměrně snadné najít správný čas pro sklizeň. Plody mají jasně červenou nebo žlutou barvu a dají se snadno sundat z keře.
U zelených odrůd rajčat platí pravidlo: když jsou plody měkké, jsou připraveny ke sklizni.
Kdy sklízet okurky?
U okurek platí pravidlo, že jsou zralé ke sklizni asi 3 týdny po odkvětu. Pokud sklízíte pravidelně, stimulujete tím tvorbu květů - můžete se tak z rostliny těšit déle.
Kdy sklízet cukety?
Cukety mají nejlepší chuť, když jsou velké asi 15 cm. Čím větší cuketa vyroste, tím je pro okolí působivější, ale zároveň bude chutnat vodnatě.
Kdy sklízet dýně?
Stačí, když na dýni uděláte zkoušku poklepáním: Zní dutě? Pak je dýně připravena ke sklizni.
Stáhněte si přehledný kalendář pěstování zeleniny
Záhonky, pole a políčka, vysoké záhony a květináče máte připraveny? Zásoby semínek a sazeniček také? Pak už zbývá jen nastudovat to, jak a kde sít, co a kdy sázet a jak dát rostlinkám to nejlepší. Stáhněte si náš přehledný Kalendář pěstování zeleniny na celý rok .
Kdy sklízet ranou zeleninu?
Jarní zeleninu lze zpravidla sázet již v březnu - a proto se sklízí brzy. Mezi ranou zeleninu patří kedlubny, ředkvičky a špenát.
Při sklizni rané zeleniny je lepší sklízet dříve než později. U mnoha druhů zeleniny je vyšší výnos na úkor chuti. Vezměme si například kedlubny: pokud je necháte v zemi déle, aby ještě více vyrostly, mohou rychle zdřevnatět.
Kdy sklízet podzimní zeleninu?
Kromě rané zeleniny existuje také pozdní zelenina, jako je mrkev nebo růžičková kapusta. U podzimní zeleniny můžete se sklizní nespěchat.
Kořenová zelenina, jako je mrkev nebo ředkvičky, je tím chutnější, čím déle ji necháte růst.
Některé druhy zeleniny je dokonce nejlepší sklízet po prvních mrazech. Patří mezi ně růžičková kapusta.
Sklizeň rebarbory do 24. června
Hlavní doba sklizně rebarbory je květen a sklízet ji můžete až do 24. června. Poté je sklizeň rebarbory oficiálně ukončena, protože se zvyšuje obsah kyseliny šťavelové. Mimochodem, rebarboru nekrájejte, ale sklízejte ji krouživým pohybem.
Kdy sklízet ovoce?
Zatímco ostružiny, švestky a hrušky můžete obvykle sklízet již v červenci, například jablka a mirabelky dozrávají o něco déle. Sklízet je můžete až v srpnu.
Kdy sklízet jablka?
Sklizeň jablek má jednu zvláštnost: existuje zralost pro sklizeň a zralost pro konzumaci. Co to znamená?
Chcete-li zkontrolovat, zda již můžete jablka sklízet, mírně zvedněte jablko a jemně jím otočte. Pokud se jablko snadno odtrhne, dosáhlo již sklizňové zralosti a můžete sklízet.
U některých odrůd jablek je však kousnutí do jablka ihned po sklizni hořkým zklamáním. Přestože jablka dosáhla sklizňové zralosti, musíte je skladovat, dokud nedosáhnou konzumní zralosti. Teprve pak můžete ochutnat kousek jablka.
Existují však i odrůdy jablek, u nichž se sklizňová a konzumní zralost shodují. Před sklizní si proto zjistěte, jakou jabloň máte na zahradě.
Nářadí na sběr ovoce
- Sběrač bobulovin - rukojeť přizpůsobená sběru a sklizni bobulí přímo z keře.
- Hák na větve - tento nástroj můžete využít k podepření větví nebo k jejich setřásání.
- Sběrač ovoce - pro sběr spadaného ovoce a ořechů – díky pružným plastovým vzpěrám můžete sbírat ovoce různých velikostí, aniž byste se museli ohýbat.
- Česáček ovoce - na trhání jablek, hrušek. Plod se zachytí v pytlíčku. Součástí sběrače ovoce jsou teleskopické násady, které lze vysunout až na 3 metry.
- Žebřík - pevný, stabilní a dostatečně dlouhý.
Škoda každého plodu, který spadne vedle.
Jak skladovat zeleninu
Při správném skladování můžete mnoho druhů ovoce a zeleniny udržet čerstvé po několik dní.
Jak skladovat brambory
Poté, co jste sklizené brambory nechali chvíli oschnout na slunci, uložte je na chladné a tmavé místo - ideální je sklep.
Jak skladovat ředkvičky
Ředkvičky zbavte listů a uložte je do chladničky. S kořínky jim bude dobře v misce s trochou vody.
Jak skladovat rajčata
Rajčata lze skladovat při pokojové teplotě až 2 týdny. Je důležité, abyste rajčata neskladovali vedle jiného ovoce a zeleniny. Rajčata vylučují etylen, který urychluje dozrávání ostatního ovoce a zeleniny. Rajčata nepatří do ledničky.
Jak skladovat mrkev
Mrkev má ráda tmu a chlad - ideální je přihrádka na zeleninu v chladničce nebo sklep. Funguje také písek.
Jak skladovat salát
Salát je nejlepší sklízet krátce před konzumací, protože většinu odrůd lze skladovat jen velmi krátkou dobu. Salát uložte do přihrádky na zeleninu v chladničce. Chcete-li ho udržet déle čerstvý, můžete ho zabalit do vlhké utěrky.
Jak skladovat cibuli
Cibuli skladujte na tmavém a suchém místě, aby rychle nevyklíčila.
Jak skladovat ovoce
Jak skladovat jablka
Jablka můžete skladovat na suchém a tmavém místě. Ideální je sklep. Dbejte na to, aby se jablka nedostala do přímého kontaktu. Pomoci mohou vrstvy novin. Pravidelně je kontrolujte a vyřazujte nahnilá jablka. Jablka můžete samozřejmě skladovat i v chladničce.
Jak skladovat hrušky
Skladování hrušek závisí na tom, jak je ovoce zralé. Zralé hrušky patří do chladničky, nezralé hrušky patří do skladovací skříně nebo do sklepa.
Jak skladovat bobulovité ovoce
Bobule jsou choulostivé - nejlépe je konzumovat ihned po sklizni. Pokud je musíte skladovat, učiňte tak v chladničce. Před konzumací je bezprostředně omyjte.
Jak skladovat švestky
Švestky a povidla lze skladovat v chladničce asi 3 dny. Nejlepší je zabalit je do vlhké utěrky, pak skladování přežijí lépe.
Jak skladovat třešně a višně
Při sklizni jim ponechte stopku a skladujte je v chladničce v oddíle pro zeleninu.
Jak zpracovat ovoce a zeleninu
Sklidili jste více ovoce, než momentálně potřebujete? Nebo chcete být soběstační a jíst vlastní ovoce a zeleninu po celý rok? Pak se konzervaci nevyhnete. Cílem je uchovat potraviny na dlouhou dobu.
Existuje několik způsobů konzervování ovoce a zeleniny. Nejběžnějšími způsoby jsou zavařování, vaření a nakládání.
Mnoho druhů ovoce a zeleniny můžete samozřejmě uchovat také zmrazením. Pokud však budete mít velkou úrodu, rychle vám dojde místo v mrazáku. Zavařené potraviny můžete skladovat ve skříni nebo ve sklepě - a ušetřit tak čas. U konzervovaných potravin totiž není nutné rozmrazování.
Jak zavařovat
Ke konzervaci používejte čerstvé potraviny bez otlaků. Ovoce a zeleninu před zpracováním důkladně omyjte. To platí pro všechny metody konzervování potravin.
Při klasickém zavařování potraviny nejprve uvaříte a poté je horké naplníte do sterilních sklenic, které lze vzduchotěsně uzavřít. Když sklenice vychladnou, vytvoří se vakuum, které konzervuje obsah.
Klasicky se zavařuje džem, marmeláda nebo kompot. Ovoce se zahřívá přímo s želírovacím cukrem nebo normálním cukrem. Poměr míchání je obvykle 1:1 (stejné množství ovoce a cukru), ale je možné použít i poměr 2:1 nebo 3:1.
Mimochodem, zavařovat lze také likéry nebo sirupy.
Při zavařování nebo konzervování sterilizované sklenice zavřete sterilizovanými víčky a vložíte je do vodní lázně. V závislosti na tom, co chcete zavařovat, budete potřebovat stálou teplotu mezi 85-100 °C. Po uplynutí stanovené doby se sklenice podtlakem uzavřou. Zatímco sklenice chladnou, vytvoří se vakuum.
Zavařovat můžete v hrnci, v troubě nebo v zavařovacím stroji.
Jak nakládat
Konzervování v oleji je typické například pro středomoří. Olej konzervované potraviny vzduchotěsně uzavře a zakonzervuje je. Do oleje můžete přidat bylinky nebo koření. Nakládání v oleji je oblíbené zejména u paprik, rajčat, artyčoků, chilli papriček, lilků a cuket.
Zvláštní formou nakládání je fermentace. Při kvašení dochází k přeměně látek pomocí bakterií, hub nebo enzymů. Při kvašení vznikají plyny, alkohol nebo kyselina, proto je nutné buď udržovat mírně pootevřené víko, nebo pravidelně větrat. Kvašenou klasikou jsou okurky, kysané zelí a kimchi.
Jak sterilizovat zavařovací sklenice
Existují různé způsoby sterilizace zavařovacích sklenic. Jedním z bezpečných způsobů je vyvaření sklenic. Na sporáku zahřejte hrnec s vodou a zavařovací sklenice a víčka vařte 10 minut.
Jak skladovat zavařeniny a kompoty
Ať už zavařujete, konzervujete nebo nakládáte, tak sklenice skladujte na tmavém a chladném místě. Ideální je samozřejmě sklep, ale vhodným místem pro zavařeniny je i spíž. Je důležité, aby sklenice nebyly na přímém slunci a byly chráněny před mrazem.
Sklenice si označte a napište na ně datum, kdy jste potraviny zavařili. Vyrábění etiket je zábava a navíc to pak ve sklepě moc pěkně vypadá.
Před konzumací potraviny zkontrolujte
Při zavařování se vždy může něco pokazit. Pokud je obsah zkažený, obvykle to poznáte podle toho, že je víčko vypouklé nebo je uvolněné. V zásadě byste se měli vždy podívat na obsah při otevírání sklenice. Vypadá vše ještě dobře? Jak obsah voní?
Ve vzácných případech mohou zkažené potraviny vést k botulismu, což je těžká otrava jídlem. Prvními příznaky jsou obvykle sucho v ústech, následované nevolností, zvracením a průjmem.
K botulismu dochází, když se potraviny při konzervování dostatečně nezahřejí. Spory patogenu pak proces konzervování přežijí, mohou vyklíčit a vytvořit toxiny.
