Režie: Ondřej Sovík | Kamera: Vít Kanyza
Na začátku všeho byla touha mít něco, co se nedalo sehnat. A sice pořádné boty na „čundr“, které by ale navíc splňovaly touhu mladého muže s anarchistickým pohledem na svět a zároveň s láskou k historickému šermu. Prostě boty, které „tenkrát“ na trhu nebyly. Boty ve fantasy stylu, které by společně s kostýmem vyjadřovaly jeho zálibu. Tak se dostal Ben Hrubeš k ševcovině.
Pokud něco chtěl a ono to tu nebylo, tak si to vyrobil. Jeho první boty, které měly podrážku ze starého linolea a svršek z manšestrových kalhot byly spíš k smíchu. Ale bylo to něco, co mohl obout a doplnit tím svůj historický kostým šermíře.
Ben se svým anarchistickým postojem netají, ovlivňuje ho subkultura. A díky tomu se také rozhodl, že chce dělat něco, co má smysl.
Učiteli mu byli lidé, kteří mu dodávali odvahu a posouvali ho dál. Kteří věřili jeho snu a snažili se mu ukázat cestu. Klasický ševcovský obor ve své době vypouštěl do světa opraváře obuvi, ale ne řemeslníky, kteří by dokázali vyrobit celou botu tak, aby se v ní dalo chodit. Mentoři pro Bena byli důležití, posouvali ho vpřed.
Dělám boty tradičním způsobem. Moc nepoužívám syntetické materiály".
Ben se snažil pracovat nejen s nejrůznějšími materiály, aby nakonec zakotvil u těch přírodních, ale zároveň i sám na sobě. Jeho začátky na starých strojích byly všelijaké, nejvíc práce odvedl na 120 let starém šicím stroji „Singrovce“, který používal i jeho otec na nejrůznější opravy. Jeho výroba je tradiční, bez nutnosti používat syntetické materiály.
Postupem doby zjistil, jak boty vyrábět tak, aby byly opravdu dobré a kvalitní. Nedělá žádnou sériovou výrobu, každý z jeho párů bot, které doposud vyrobil, je dokonalý originál. Mezi jeho zákazníky převládají lidé, kteří jeho originalitě rozumí.
Ben vyrábí nejen boty s moderním designem, ale také třeba boty, inspirované komiksovými díly, historií a podobně. Valná většina jeho výrobků jsou i jeho vlastní návrhy. Nikde jinde tak neseženete boty, které nosí Superman nebo boty, pokryté hřeby. Zde máte jistotu, že pokud máte aspoň nějakou reálnou představu o tom, v jakých botách chcete chodit, Ben Hrubeš vám váš sen dokáže splnit.
Zaměřuje se převážně na přírodní materiály. Poznat dobrou a pevnou kůži rovněž není nic jednoduchého, stejně jako z ní pak boty ušít. Dobrý švec by měl jakost kůže poznat ve chvíli, kdy jí drží v ruce. A pokud už při „osahání“ kůže má představu, jaké boty budou, má vyhráno.
I švec může být učitel
Po letech, kdy se naplno věnoval Ben Hrubeš šití bot zjistil, že má potřebu předávat své umění dál. Nabízí proto možnost zaučit i další zájemce ohledně výroby kvalitních bot a vést je správným směrem. Stal se lektorem a učí vše, co se sám před lety naučil. Jeho metou je, aby zájemci o ševcovské řemeslo odváděli dobrou práci a měli spoustu spokojených zákazníků, kteří se k nim pro kvalitní a originální výrobky budou vracet.
Je pořád co zlepšovat, je pořád co pilovat a to mě baví".
Ben Hrubeš v ševcovském řemesle našel práci, která ho baví a naplňuje. Je rád, když za ním zůstávají spokojení zákazníci a kvalitní výrobky, které vydrží víc než jednu sezónu. Dodává, že pro jeho práci není důležité bydlet v Praze a být v popředí, ale odvádět v poklidném tempu takové výrobky, které mají smysl. Jak sám říká, s botami se piplá a vyrobí tři až čtyři páry za měsíc.
Za úspěch považuji to, že se bavím tím, co mě živí."
Těší ho, že svým postojem a svým uměním může ovlivňovat i další lidi, kteří navštěvují jeho kurzy. Bylo pro něho příjemné zjistit, že jeho žáky jsou lidé, kteří mají skutečnou touhu stvořit něco rukama a pochlubit se, že právě tento výrobek pochází od nich. Zároveň si uvědomuje, že ve svém řemesle je neustále co zlepšovat.
Odejdu do divočiny, kde budu dál provozovat ševcovnu, kde budu šít zakázky a dělat kurzy pro lidi."
