Paradoxem mého současného zaměstnání je, že jsem vlastně vyučený elektrikář."
V žádném ze svých předchozích zaměstnání Vepi nenašel zalíbení. Až pořádná fyzická práce, která mu zaměstnala ruce i hlavu, se stala tou vyvolenou, se kterou je už téměř 20 let a zůstane už pravděpodobně navždy.
Od šroubku až po dračí auto
Vladimír Eperješi je samouk. Kovářskému umění se naučil sám stylem pokus – omyl. Začínal drobnostmi, až postupně začal vyrábět na míru brány, mříže či zábradlí a dnes se už nebojí pustit ani do originálního dračího auta. Tvoří ho stovky šupin a přibližně tuna železa. To už je pořádný drak, co říkáte?
Místo výrobní haly dětský pokoj
Vlada najdete v Košicích na Hrnčiarské ulici. I přes originalitu a majestátní rozměry jeho děl nečekejte žádnou velkou halu – svou dílnu přezdívá dětský pokoj. V ní si hraje a dává život spontánním nápadům.
Jsou věci, které jsou jednoduché, které si jen jednoduše křídou načmárám na stůl."
Jinak tomu bylo u dračího auta, které mu zabralo 3 roky práce. Výsledek však stojí za to a Vepi s ním může hrdě machrovat.
Umění z odpadu
Výrobky Vladimíra Eperješiho můžeme s čistým svědomím nazvat uměním – šrot art. Nepotřebné, vyhozené, přehlížené kousky? Ráj pro Vlada.
Já na šrotišti vidím věci, které dokáží upoutat, a které šrotař nevidí. Při vážení se mě pak vždycky ptá: 'Kde jsi to našel?'"
Jednoduše má na svoje železo čuch.
Dvojitá radost
Pro Vlada je jeho práce koníčkem, kterému se věnuje s vervou. Největší motivací je vyrobit vždy něco, čím může svým zákazníkům vykouzlit úsměv na rtech. Tehdy má radost i on. Pokud vám železo a práce Vladimíra Eperješiho zavoněli, více se dozvíte v následujícím rozhovoru.
