Kvalita dešťové vody

Řada výzkumů potvrdila, že kvalita srážkových vod je naprosto dostačující pro celou škálu využití dešťovky na zahradě i v domácnosti. Pro zavlažování zahrady je dokonce dešťová voda vhodnější než voda z kohoutku. Dešťovka totiž neobsahuje chlór, je chudá na soli a minerály (opak tzv. tvrdé vody), a tak nedochází k zasolování půdy.

Kvalita zachytávané dešťové vody je však ovlivněna typem střešní krytiny. Pokud máte střechu z klasických pálených (keramických) nebo betonových tašek, nemusíte se ničeho obávat. U plechové střechy si dejte pozor na uvolňování staršího nátěru. V případě střechy pokryté asfaltem nebo eternitem nedoporučujeme dešťovou vodu využívat k zalévání záhonů, jelikož se do ní mohou uvolňovat toxické či karcinogenní látky.

Jak uchovávat a využít dešťovou vodu

Nadzemní nebo podzemní nádrž?

Dešťovou vodu lze využívat nejen k zavlažování zahrady, ale například i na splachování nebo praní prádla. Pro tyto účely je vhodnější podzemní nádrž, která je připojena na samostatný rozvod vody v domě. Instalace podzemních nádrží ovšem vyžaduje náročnější stavební úpravy na pozemku i v samotném domě. Tyto nádrže pak mohou být napojeny i na systémy automatického zavlažování. Pro zalévání zahrady vám postačí nadzemní nádrž na dešťovou vodu.

Legislativní požadavky na nakládání s dešťovou vodou

Od roku 2006 ukládá stavební zákon povinnost řešit na stavebních pozemcích hospodaření s dešťovou vodou.

Pokud se neplánuje další využití dešťové vody na pozemku, je nutné ošetřit její odvádění ze zastavěných či zpevněných ploch. Přitom platí následující kritéria:

  • přednostně vsakování, v případě možného smísení dešťové vody se závadnými látkami je potřeba instalovat zařízení k jejich zachycení,
  • není-li možné vsakování, pak zadržování a regulované odvádění dešťové vody oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení,
  • není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.

Jak uchovávat a využít dešťovou vodu

Vlastnosti nadzemních nádrží (sudů) na dešťovku:

  • Nadzemní nádrže se nejčastěji vyrábí z tvrzeného plastu (polypropylenu nebo polyethylenu)
  • Seženete je v různých objemech od 50 do 500 litrů.
  • S výpustným kohoutem nebo bez kohoutu.

Většinou jsou opatřeny víkem. Zakrytý sud na dešťovou vodu je vhodnější, jelikož odpadá nutnost instalace roštu pro zachytávání spadaného listí a dalších hrubých nečistot. V zakrytém barelu také nehrozí rozmnožení komárů. Nadzemní nádrže ale nejsou určené pro celoroční provoz, na zimu je raději vylijte.

Mezi největší výhody plastových sudů na dešťovku patří:

  • nízká hmotnost
  • snadná instalace a manipulace
  • cenová dostupnost.

Jak uchovávat a využít dešťovou vodu

Instalace nádrže na dešťovou vodu

Sudy na sběr a uchovávání dešťové vody se nejčastěji umísťují přímo k okapu. Vedle nejjednoduššího řešení, kdy pouze postavíte sud pod okap, se nabízí i sofistikovanější způsoby. Pořiďte si k sudu rovnou také sběrač dešťové vody – tento sběrač se instaluje na konec okapu a je vybaven ochranou před přetečením.

Jakmile hladina vody v nádrži dosáhne maximální výšky, začne voda sběračem protékat do kanalizace. Vyhnete se tak nepříjemnostem s přetečením nádoby. Vodu ze sudu pak rozvedete po zahradě buď samospádem, pomocí čerpadla anebo vybavte sud podstavcem, který usnadní napouštění konví přímo ze sudu.

Jak se starat o nádrž na dešťovku, aby co nejdéle vydržela?

Nádrž na dešťovou vodu umístěte na rovnou, souvislou plochu a chraňte ji před přímým slunečním zářením. Ideální místo je tedy někde ve stínu, u stěny domu. Párkrát za sezónu nádrž vymyjte a zbavte všech nečistot, předejdete tak přílišné kazivosti vody. Na zimu vodu z nádrže vylijte a skladujte ji dnem vzhůru

Jak uchovávat a využít dešťovou vodu