MACHR Stories 045: Parní stroje ze skla
Michal Zahradník je vyučený technický sklofoukač, představitel prakticky jednoho z nejstarších sklářských rodů v Čechách. Sklářské řemeslo se u něho v rodině dědilo nepřetržitě od roku 1775 a on sám je již osmou generací sklářů, s více jak čtyřicetiletou praxí. S některými svými výrobky je zapsán i v českém vydání Guinessovy knihy rekordů.
Už na učilišti začal zhmotňovat svoje fantazie právě do skleněných výrobků. Ve své dílně vyrábí kromě obvyklých sklářských výrobků i něco, co si většinou lidé se sklem nespojí. Funkční parní stroje.
Od dětství mě fascinovaly parní stroje. Spojit dva živly, které se nesnášejí, a využít je k usnadnění lidské práce byla geniální myšlenka,“
říká kutil.
A protože umí Michal Zahradník obdivuhodně pracovat se sklem, začal hledat způsob, jak vyrobit funkční, pohyblivý parní stroj právě z tohoto křehkého materiálu.
„Rozhodnete-li se dělat pohyblivé věci ze skla, tak největší konstrukční i výrobní komplikací je nemožnost použít šroubových, nýtovacích a dalších postupů, jinak zcela běžných a obvyklých při práci s kovem. Nedá se vzít hotová věc ze železa a okopírovat jí ze skla. A proč jsem parní stroje ze skla začal vyrábět? Protože jsem si chtěl sám sobě dokázat, že ta hmota, ta blbá hmota nade mnou nezvítězí,“ říká kutil.
A protože umí Michal Zahradník obdivuhodně pracovat se sklem, začal hledat způsob, jak vyrobit funkční, pohyblivý parní stroj právě z tohoto křehkého materiálu.
