Od mucholapky po láčkovku: Kterou si vyberete?
Jednu věc mají masožravky společnou: čas od času si rády dopřejí komára, mravence, pavouka nebo mouchu. Proto se jim odborně říká karnivory nebo insektivory.
Většina z nich se bez kořisti v zásadě obejde, protože stejně jako ostatní pokojovky provádějí fotosyntézu. Ta by jim k přežití stačila. Hmyz však masožravkám dodává kromě bílkovin i další důležité živiny, které se starají o jejich bujný a zdravý růst.
Na světě existuje několik set druhů, z nichž každý má velmi rozdílné nároky na půdu, světlo i teplotu. Před nákupem se proto vždy informujte o konkrétních potřebách dané rostliny.
Jak o masožravé rostliny pečovat
Půda, světlo, vlhkost: Péče o masožravé rostliny závisí na konkrétním druhu.
Existuje však několik univerzálních pravidel, která platí pro většinu z nich. Masožravky například obecně nesnášejí vápník ve vodě z vodovodu. Další výhodou je, že je nemusíte hnojit – živiny si obstarají samy. Nejdůležitějším bodem péče je tak především správná vlhkost.
Na rozdíl od běžných pokojovek mají masožravky rády neustále vlhkou půdu. Při zalévání se držte těchto zásad:
- Vhodná voda: Používejte vodu chudou na živiny a bez vápníku. Ideální je dešťová voda, ale skvěle poslouží i destilovaná. Vodě z kohoutku se vyhněte obloukem – mohla by rostlinám vážně ublížit.
- Způsob zálivky: Většina masožravek nesnáší polévání shora na listy. Lepší je zalévání zespodu: postavte květináč do podmisky a naplňte ji do výšky 1–2 cm. Před dalším doplněním nechte vodu z podmisky úplně zmizet (ale substrát musí zůstat vlhký).
Dalším pilířem úspěchu je vlhkost vzduchu. Zatímco mucholapce stačí kolem 40 %, jiné druhy vyžadují 80 až 100 %.
- Tip: Protože rosení rozprašovačem není vhodné pro všechny druhy, pomůže umístit pod květináč misku s vlhkým keramzitem – to oceníte hlavně v zimě, kdy je vzduch z topení suchý. Pokud pěstujete náročnější druhy, budete potřebovat terárium a vlhkoměr, abyste měli prostředí pod kontrolou.
Co se týče hnojení, můžete být v klidu: masožravé rostliny nepotřebují žádné dodatečné živiny v podobě pravidelného hnojení. Naopak, hnojivo jim může dokonce uškodit. Chcete-li svým masožravým rostlinám udělat radost, raději je jednou ročně přesaďte do speciální zeminy.
Správnou volbou je speciální substrát. V běžné zemině pro pokojovky se
Masožravky nekrmte
Své masožravé rostliny nemusíte krmit komáry, pavouky ani jiným hmyzem, které sami ulovíte. Jsou v tomto ohledu velmi nenáročné a živiny si ze vzduchu nebo substrátu zvládnou obstarat samy.
Samozřejmě můžete své rostlině občas něco malého dopřát, abyste mohli pozorovat fascinující proces lovu, ale mělo by to zůstat jen vzácnou výjimkou. Například past mucholapky podivné se dokáže zavřít a otevřít jen asi pětkrát, než odumře. Zbytečné krmení nebo dráždění pastí tak rostlinu zbytečně vysiluje.
Škůdci na masožravých rostlinách
I když jsou to masožravky, kdo obvykle loví (vzpomeňme si na Adélu), i ony se mohou stát obětí. Zejména oslabené rostliny jsou velmi náchylné k napadení nezvanými hosty. Masožravé rostliny nejčastěji trápí mšice, smutnice, třásněnky nebo štítenky.
Stejně jako u ostatních pokojovek i zde platí: nejlepší obranou je prevence. Zdravá rostlina, která má správné stanoviště a ideální péči, se škůdcům ubrání mnohem lépe.
Jak se v zimě starat o masožravé rostliny?
To, zda vaše masožravka potřebuje zimní klid, závisí především na jejím druhu a původu.
- Rostliny z mírného pásma (např. mucholapka): Tyto druhy zimní spánek vyžadují. Potřebují světlé místo bez průvanu s teplotou maximálně do 12 °C. Během tohoto období výrazně omezte zálivku – substrát udržujte jen mírně vlhký.
- Tropické masožravky (např. láčkovka): Potřebují celoročně stabilní teplotu a zimní odpočinek nevyžadují. Kvůli krátkým zimním dnům jim však může chybět světlo. V takovém případě jim můžete v odpoledních hodinách přisvítit speciální rostlinnou lampou.
- Mrazuvzdorné druhy: Pokud pěstujete domácí druhy venku v rašeliništi, můžete je tam nechat. Na zimu se stáhnou do kořenů a na jaře znovu vyraší. Pokud je máte v květináčích, raději je před silným mrazem chraňte (např. obalením nádoby).
Kde zimovat? Ideální jsou světlé sklepy, chodby, schodiště nebo prosklená podkroví.
Jak poznáte zimní spánek? Například u mucholapky si všimnete, že nové listy jsou menší, pasti zůstávají zavřené a rostlina ztrácí své typické červené zbarvení. Je to přirozený proces, nikoliv známka nemoci.
Jaké terárium zvolit pro masožravé rostliny?
Mnoho druhů masožravek můžete pěstovat v teráriu. Velkou výhodou je, že se v něm mnohem snáze udržuje potřebná vlhkost vzduchu. Nevýhodou však může být omezený prostor a obtížnější zajištění zimního spánku.
Při výběru rostlin do terária proto dbejte na následující body:
- Měly by růst pomalu a nedosahovat příliš velkých rozměrů.
- Musí dobře snášet vysokou vzdušnou vlhkost.
- Ideální je, pokud nepotřebují zimní klid.
Do terárií se výborně hodí například láčkovky (zejména menší druhy), jihoamerické rosnatky nebo heliamfory (tzv. sluníčnice). Vždy se ale rozhodujte podle velikosti nádoby.
Tip: Terárium by mělo stát na světlém místě, ale pozor na přímé polední slunce – sklo by mohlo fungovat jako lupa a rostliny spálit. V létě pravidelně větrejte nebo zvolte otevřené terárium.
- Drenáž: Začněte drenážní vrstvou z keramzitu nebo hliněného granulátu.
- Substrát: Navrch nasypte speciální zeminu pro masožravky v tloušťce minimálně 5 cm.
- Design: Předem si promyslete, jak má terárium vypadat. Různé úrovně terénu vypadají skvěle. Pamatujte na potřeby rostlin: ty, které chtějí o něco méně vlhka, dejte na vyvýšená místa, zatímco ty vlhkomilnější do nižších částí.
- Dekorace: Pro přirozený vzhled použijte kameny, kořeny, lávový granulát nebo borovou kůru.
Mokřadní záhon pro mrazuvzdorné masožravce
Mrazuvzdorné masožravé rostliny si můžete vysadit i přímo na zahradě. Budou však potřebovat speciálně vybudované rašeliniště.
- Výběr místa a výkop: Vyberte si místo na plném slunci. Vykopejte jámu hlubokou přibližně 60 cm. Plocha závisí čistě na vašich možnostech a plánech.
- Pokládka fólie: Jámu vyložte
. Záhyby nevadí, později nebudou vidět. Dbejte na to, aby fólie přesahovala okraje jámy – je nezbytná k tomu, aby se voda v rašeliništi udržela a neprosakovala do okolní půdy. - Zásobník na vodu: Aby byl záhon stále mokrý, vytvořte si spodní zásobník vody. K tomu skvěle poslouží jeden nebo více kbelíků na maltu (podle velikosti jámy), případně velké plastové květináče.
- Příprava zásobníku: Do stěn a dna kbelíku vyvrtejte několik otvorů. Poté ho vložte dnem vzhůru do jámy. Kbelík vytvoří dutý prostor, kde se bude hromadit voda, kterou bude rašelina postupně nasávat.
- Rozmístění: Dno jámy vyplňte kbelíky tak, aby pokrývaly většinu plochy. Kbelíky by měly být vysoké tak, aby nad nimi zbylo alespoň 20 cm prostoru pro samotný substrát a rostliny.
- Plnění rašelinou: Nyní můžete jámu vyplnit
. Ta musí být čistá, nehnojená, jen mírně rozložená a s kyselým pH. Rašelinu předem důkladně namočte. V následujících dvou týdnech celé rašeliniště vydatně zalévejte, aby si sedlo. - Modelace terénu: Pokud chcete, vytvořte si v záhonu různé úrovně. Malý kopeček nebo naopak prohlubeň dodají rašeliništi přirozený vzhled a vytvoří různě vlhká mikrostanoviště pro různé druhy rostlin.
- Začištění okrajů: Přesahující fólii zastřihněte tak, aby vyčnívala asi 15 cm nad okraj. Dbejte na to, aby se do rašeliniště nedostala běžná zahradní zemina, která by mohla změnit pH a přinést nežádoucí živiny.
- Výsadba: Teď už ho jen stačí osadit mrazuvzdornými masožravkami a doplnit je vhodnými rostlinami (např. suchopýrem nebo klikvou).
Než se pustíte do sázení masožravek, můžete do rašeliniště jako ozdobu umístit větší kameny nebo kořeny. Dodají celku přirozenou strukturu a zajímavý vzhled.
Při samotné výsadbě dbejte na polohu slunce: menší druhy sázejte dopředu a ty vyšší dozadu. Tak zajistíte, že budou mít všechny rostliny rovnoměrný přísun světla.
Jak postupovat při výsadbě:
- Vysoké rostliny: Začněte těmi nejvyššími, jako jsou mrazuvzdorné špirlice (trubkatky). Počítejte s tím, že se časem rozrostou, tak jim nechte dostatek prostoru.
- Menší druhy: Poté pokračujte menšími masožravkami, například mrazuvzdornými druhy rosnatek nebo tučnic.
- Doprovodné rostliny: Nakonec záhon doplňte dalšími rostlinami, které milují kyselé a mokré prostředí. Skvěle se hodí mech rašeliník, vřesy, klikva nebo různé druhy ostřic. U trav si dejte pozor, aby tvořily kompaktní trsy a neměly tendenci se nekontrolovaně šířit (jako některé výběžkaté trávy), jinak by mohly masožravky brzy utlačit.
- Okraje: Na lemování okrajů rašeliniště se výborně hodí různé okrasné trávy.
Důležité: První dva týdny rašeliniště opravdu poctivě zalévejte, aby se všechny rostliny dobře uchytily. K zalévání používejte v ideálním případě výhradně dešťovou vodu.
Květináč s rašelinou pro balkon a terasu
Nemáte zahradu? Nevadí! Vlastní malé rašeliniště si můžete vytvořit i v nádobě. Postup je v zásadě stejný jako u velkého venkovního záhonu, jen v menším měřítku. Taková minizahrádka se pak krásně vejde na balkon nebo terasu.
Jako nádoba skvěle poslouží například stylová vana nebo větší keramický květináč. Pokud zvolíte mělkou nebo menší nádobu, můžete klidně vynechat spodní zásobník na vodu – stačí, když bude substrát neustále dostatečně mokrý.
Lovecké techniky masožravců
Sklápěcí pasti, lepkavé pasti nebo pasti s propadlištěm. Masožravé rostliny si v závislosti na svém druhu vyvinuly fascinující a různorodé lovecké techniky.
Pravděpodobně nejznámějším způsobem lovu je sklápěcí past. Tímto způsobem loví mucholapka podivná mouchy, mravence i pavouky.
Jak to funguje? Listy masožravky tvoří dvě poloviny, které mají na vnitřní straně drobné citlivé chloupky. Jakmile se hmyz těchto chloupků několikrát za sebou dotkne, obě poloviny listu se během zlomku sekundy sevřou.
Poté, co se past uzavře, začne rostlina vylučovat trávicí enzymy, které kořist rozloží. O několik dní později se listy opět otevřou a na světlo se dostanou pouze nestravitelné zbytky hmyzu (vnější kostra).
Masožravé rostliny, jako je například rosnatka nebo tučnice, využívají k lovu lepkavé pasti.
Jak to funguje? Rostlina vylučuje lepkavý sekret, který se třpytí jako kapičky rosy na listech nebo na špičkách drobných žláznatých chloupků. Tento sekret funguje jako dokonalá past i návnada v jednom. Jakmile přilákaný hmyz na kapičce ulpí, přilepí se a nemá šanci se osvobodit.
Rostlina následně vyloučí trávicí enzymy, které kořist rozloží. Některé druhy masožravek hmyz doslova vysají, dokud z něj nezůstane jen prázdná schránka.
Špirlice a láčkovky využívají zcela odlišnou taktiku – jsou vybaveny pastmi typu ‚padací jáma‘.
Jak to funguje? Listy těchto masožravek jsou přeměněny v hlubokou dutinu (láčku či trubici). Rostlina láká hmyz na sladký nektar a výraznou vůni. Jakmile se kořist ocitne na okraji, uklouzne na extrémně hladkých vnitřních stěnách a spadne dovnitř. Kvůli stísněnému prostoru a často i dolů směřujícím chloupkům se hmyz už nedokáže vyškrábat ven.
V dolní části pasti se nachází trávicí tekutina. Poté, co kořist spadne do lázně, začne rostlina vylučovat enzymy, které ji rozloží, a stěny listu následně vstřebají všechny důležité živiny.
