Necháte si mezi prsty protékat voňavou, kyprou a drobivou zahradní zeminu. Zasypete semínko půdou a než se nadějete, tak už pozorujete, jak si rostlinka razí cestu ven. Můžete na sebe být pyšní. Sázet rostliny se vyplatí. Nejen proto, že díky tomu nasbíráte mnoho zkušeností, načtete spoustu návodů, poučíte se z vlastních chyb. Na konci totiž přijde radost z bohaté úrody a nepoznané chuti. Vy rozhodujete o tom, co budete mít na talíři, vy budete vědět, z čeho a jak to vyrostlo. Vlastní úroda chutná nejlépe. Pěstování může být 100% ekologické, záleží jen na vás. Semena jsou levnější než předpěstované mladé rostliny. Vy si rozhodnete, co chcete sklízet. Kvalita semen je rozhodující pro to, zda vyklíčí, vyrostou a budou prospívat, nebo zda uschnou v půdě, do které jste je s nadějí zahrabali. Z tohoto důvodu společnost HORNBACH dbá na to, aby vám nabízela pouze vysoce kvalitní semena, např. od společnosti FloraSelf. Pokud chcete být soběstační a potřebujete nyní hodně semen zeleniny, věnujte při nákupu semen pozornost následujícím bodům: Při nákupu se podívejte na trvanlivost semen. Vyberte si správnou odrůdu: Každá odrůda má individuální dobu výsevu. Označení F1 znamená, že se jedná o hybridní osivo - hybridní odrůdy nejsou vhodné k dalšímu semenaření Nehybridní (volně opylované odrůdy) je osivo, které si předává původní vlastnosti z generace na generaci. Naproti tomu u hybridů F1 se jedná o křížení v první generaci. Znamená to, že při dalším semenaření si semínka neuchovají to, co byste od nich další sezónu očekávali. Nehybridní odrůdy U nehybridních semínek můžete sklízet semena a další rok z nich vypěstovat nové rostliny, které budou téměr identické. Mezi takové patří historické a původní odrůdy, které se osvědčily v průběhu let díky svým vlastnostem, jako je chuť, odolnost, barva, velikost atd. Jste-li v zahradničení nováčky, tak se může stát, že úroda další sezónu 100% identická nebude - podmínky, počasí, opylení - i to může mít vliv na vlastnosti úrody. Hybridní semínka F1 Výhody hybridních semínek s označením F1 jsou větší odolnost vůči chorobám, vyšší výnosy nebo silnější růst. Díky těmto vlastnostem jsou F1 hybridy ideálním osivem pro začátečníky. Narozdíl od nehybridních semínek se ale výše uvedené vlastnosti nepředávají z generace na generaci. Ve většině případů se výhody odrůdy při dalším semenaření ztrácejí. Musíte tedy každý rok kupovat nové osivo. Mimochodem, při produkci F1 hybridů se nepoužívá genetické inženýrství. Ty se produkují pomocí konvenčních technik šlechtění a křížení. Existují semena rostlin, které jsou v počáteční fázi velmi citlivé na mráz nebo vyžadují vyšší teploty, aby vůbec vyklíčily. Protože počasí venku nemůžete ovlivnit, měli byste si tato semena předpěstovat. Na okenním parapetu nebo ve skleníku. Předpěstování sazenic je užitečné zejména pro rostliny, které milují teplo. Rajčata, okurky nebo papriky. V závislosti na druhu můžete předpěstované rostliny vysazovat na zahradu až v dubnu nebo po ledových mužích od poloviny května. Mrkněte se na náš kalendář pěstování, ať víte zase o kus víc. Tipy pro předpěstování semen Papriky, chilli papričky, lilky, artyčoky a rajčata jsou rostliny s delší dobou klíčení. Před vysazením do volné půdy potřebují alespoň dva měsíce předpěstování. Semena byste měli vysévat do misek v květináčích na začátku až v polovině března. Nechte je klíčit při pokojové teplotě 20-25 °C. Jakmile se vytvoří první listy, přesaďte rostliny do větších květináčů. Pokud máte vytápěný skleník, má smysl začít s pěstováním v lednu nebo únoru. Cukety, okurky a melouny Výsev v průběhu dubna je zcela dostačující. Do ne příliš malých květináčů vysejeme 1-2 semena do hloubky 3 cm a necháme je vyklíčit při teplotě kolem 20 °C. Pokud obě semena vyklíčí, slabší rostlinu odstraňte. Pokud máte to štěstí, že vlastníte vytápěný skleník, můžete začít s výsevem dříve, protože rostliny můžete zasadit do země dříve. Nechcete čekat na sklizeň salátu, květáku, bílého a červeného zelí a mangoldu až do začátku léta? Začněte s výsevem v únoru až březnu v interiéru do květináčů a vypěstujte si sazeničky. Semena vyžadují ke klíčení o něco nižší teploty, 10-20 °C v závislosti na druhu. Většina bylinek vyžaduje teplotu klíčení nad 20 °C. Semena vysejte do pěstebních nádob po dvou semenech. Výjimku tvoří bazalka a pažitka. Zde rozptylte asi deset semen do o něco větších květináčů s pěstební nebo bylinkovou zeminou. Letničky, jako jsou např. lobelky , hledík, aksamitník, nevadlec, petunie nebo ostálky můžete vysévat v únoru nebo v březnu do vnitřních prostor nebo do vyhřívaného skleníku. Ven je můžete zasadit v květnu - pak ale budou kvést pouze od konce léta do prvních mrazů. Jste připraveni na předpěstování na okenním parapetu? K výsevu rostlin budete potřebovat mimo jiné následující materiál: Jak přesazovat mladé rostlinky Jakmile je mladá rostlina dostatečně silná, je třeba ji přesadit - také se tomu říká pikýrování nebo přepichování. Přepichování je pro začátečníky obtížná práce, protože tenké mladé rostliny se velmi snadno ohýbají. Proto nespěchejte a postupujte následovně: K opatrnému vyjmutí rostliny z těsného obalu v misce na semínka použijte speciální nářadí na pikýrování nebo třeba zahnutou škrabku na máslo. V žádném případě netahejte silně. Pak si do větší nádoby udělejte jamku. Rostlinu do jamky umístěte (kořeny musí být zcela pod zeminou), usaďte ji těsně pod první listy. Pak jemně přitlačte zeminu. Mnoho rostlin je vhodných pro přímý výsev - zejména druhy rostlin ze střední Evropy nebo podobných klimatických pásem. Je to samozřejmě praktické, protože přímý výsev vám ušetří časově náročnou přípravu před pěstováním. K přímému výsevu jsou vhodné například tyto rostliny: Před výsevem odstraňte vše, co na záhonu roste a nemá tam růst. Zejména kořenové plevele by měly být odstraněny fakt důkladně. Přibližně 2-4 týdny před výsevem je vhodné použít organické hnojivo, půdní aktivátor nebo dávku vyzrálého kompostu. Stávající zahradní půdu důkladně promíchejte s novými materiály. Půda by měla být před výsevem kyprá a pokud možno bez kamenů. K přímému výsevu potřebujete jen několik málo materiálů a nářadí. Výsev do řádků má smysl u většiny druhů zeleniny. Rostliny jsou optimálně rozmístěny a lépe rozpoznáte plevel. Odměřte optimální rozteč řádků pomocí skládacího pravítka nebo metru. Poté označte příslušný řádek štítkem s označením rostlin. V závislosti na druhu rostliny udělejte 1-3 cm hlubokou rýhu, např. pomocí násady zahradního nářadí nebo malé zahradní motyčky. Nyní zasejte semena - ve správné vzdálenosti přímo do řádku. Poté je utěsněte zeminou. Správné rozteče, optimální hloubka drážky a správná vzdálenost mezi řádky jsou uvedeny na obalu osiva. Měsíček, astry a zejména květinové směsi se vysévají plošně. Tuto metodu můžete vyzkoušet také u polníčku a špenátu. Obnáší to méně námahy a záhon vypadá přirozeněji. Při této metodě je však obtížnější rozpoznat plevel a je těžší udržet optimální rozestupy. Rozsypte semena v hojném poštu po celém záhonu Dbejte na to, aby semena nebyla příliš blízko u sebe, aby si rostliny později nebránily v růstu. Zpravidla by semena měla být od sebe vzdálena na šířku dvou prstů. Semena do půdy trochu zahrábněte. Nebudou se pak rozfoukávat a tak snadno nevyschnou. Při zalévání buďte opatrní, abyste semena nevyplavili příliš prudkým proudem vody. Mladé rostliny z předpěstování můžete pomalu aklimatizovat na venkovní prostředí. V teplejších dnech (od 10 °C) je dejte na několik hodin ven. Zpočátku rostliny snášejí přímé sluneční světlo jen krátce. Předpěstované rostliny salátu, mangoldu a zelí můžete na zahradu vysazovat už od dubna, kdy se se mohou objevit už jen mírné mrazy. Pro klid duše je ale ještě chraňte netkanou textilií na zahradu. Kromě ochrany před mrazíky chrání také před škůdci a urychluje růst. To platí i pro vyvýšené záhony a pařeniště. Druhy citlivé na mráz, např. plodovou zeleninu, můžete na záhony vysazovat od poloviny května, po ledových mužích. Pozor, slimáci! Sazenice a mladé rostliny působí na slimáky a plže jako magnet a během chvíle je veškerá vaše práce zničena. Můžete rozsypat granule proti slimákům, ale je třeba je znovu aplikovat, zejména po silném dešti. Bezpečnější jsou speciální "ploty" proti slimákům. Pokud je instalujete při zakládání záhonu (nebo vyvýšeného záhonu), tak předtím zkontrolujte, zda se na něm nevyskytují vajíčka slimáků. Ochrana proti slimákům udrží škodnou trvale mimo dosah. V zimě, kdy už máte sklizeň pod střechou nebo pomalu docházejí zásoby vlastnoručně vypěstované zeleniny, jsou klíčky a microgreens zdravou a rychlou alternativou. Klíčky jsou sazeničky, které můžete zpracovat po vytvoření prvních listů. Kromě vitamínů jsou klíčky bohaté na sekundární rostlinné látky, které mají pozitivní vliv na naše zdraví. Díky čerstvosti a škále chutí se hodí především do studené kuchyně. Mezi nejznámější klíčky patří sójové klíčky, což jsou vlastně semenáčky fazole mungo nebo rychle rostoucí řeřicha. Doma si můžete vypěstovat také mladé ředkvičky, rukolu, kedluben, brokolici, zelí, hořčici nebo celé směsi microgreens.
