Jak se starat o zahradní jezírko

Platí to pro jezírka čistě okrasná, rekreační, v nichž se budete koupat, i pro ta, kde budou domovem ryby. Odborníci nedoporučují mísit koupací funkci jezírka s chovnou. Pro všechny zmíněné typy zahradních biotopů platí, že nejlevnější jsou ta, která stavíte pouze jednou, jste v nich schopni zachovat čistotu vody a postarat se o zeleň. Čistotu vodní plochy ovlivňuje její velikost a záleží i na tom, je-li jezírko napuštěno stojatou nebo protékající vodou.

Podstatné jsou i druhy a způsob osázení vodními rostlinami a blízkost opadavých stromů. Musíte brát v úvahu i jehličnany, které sice jehličí neshazují, ale něco z nich padá pořád. Nejnepříjemnější je pyl, který dokáže zpustošit nejednu vodní hladinu. Tak jako u všech vodních prvků nacházejících se v exteriéru platí, že účelnější je najít a odstranit příčiny než řešit důsledky.

Při údržbě zahradního jezírka paradoxně platí, že čím je jeho vodní plocha větší, tím méně práce bude jeho uživatel mít. Odborníci se shodují, že zahradní jezírko, aby získalo samočistící funkci, musí mít minimální rozlohu kolem 50 metrů čtverečních, ideál pak začíná na 80 plošných metrech. Největší hloubka by měla dosáhnout 170 až 200 centimetrů.

U menších jezírek, kde přírodní ekosystém nedostane dost prostoru, musíme rovnou počítat s tím, že se o čistotu vody budou muset postarat technologie a doplňky tolik podobné povinnému příslušenství k bazénu.
Jak je zmíněno výše, při plánování, kam jezírko umístíme, bereme v úvahu především koruny opadavých dřevin. Budou-li se naklánět nad hladinu, budou sice v létě vrhat milosrdný stín, ale na podzim směrem k hladině vrhnou metráky listí, s jejichž eliminací budete muset jezírku pomoci umístěním sítě.

Jako přírodní slunečník dobře poslouží i jehličnany, jež kromě modřínu neopadávají. Že to ale není nejlepší nápad pochopíte v momentě, kdy znečistí široké okolí svým pylem. Dokáže pokrýt hladinu souvislou žlutou vrstvou. Tady žádná prevence ani síla přírodního čištění nepomůže. K návratu průzračné vody budete muset zapnout filtrační zařízení.

U koupacích jezírek, především těch o malé rozloze, dochází k znečištění i tím, co do nich nanesou koupající se lidé. Pozor také na trávu, jež může při sekání napadat do jezírka. I to ohrožuje kvalitu vody.
Větším jezírkům prospívá ostrůvek umístěný uprostřed plochy. Je nejen dostatečně elegantní, ale i užitečný.

Rozšíří se jím přirozená zóna pro výsadbu rostlin a ocení jej i vodní živočichové a ptáci.
Ideální je samozřejmě jezírko průtokové, kde se voda mění. Stojatá voda, zvláště v malých mělkých jezírkách, má omezenou možnost přírodního čištění. V důsledku napadaných nečistot se pak voda rychleji kazí.

Naopak protékající voda nečistoty odnese a jezírko se soustavně zásobuje čerstvou vodou. Ta je pro rostliny i vodní živočichy, jsou-li obyvateli vašeho biotopu, zdrojem kyslíku. K provzdušnění a pročištění vody dobře poslouží i umělé vodopády, kaskády či fontány.

Základem čisté vody v dostatečně velkém jezírku jsou ale pomocníci z rostlinné říše umístění v dostatečně velké čistící zóně. Proto je nezbytné osázet okraje nádrže vodními rostlinami.

Je vyzkoušeno, že na zelenou zónu by měla připadnout zhruba polovina plochy jezírka.
Přírodní nádrž také může být propojena se samostatnou čisticí zónou osázenou kombinací vodních rostlin.

Odborníci varují před těmi hodně rozpínavými, tzv. expanzivními, které se při nedostatečné údržbě dokáží roztáhnout po celé vodní ploše, čímž naruší přirozenou rovnováhu.

Vodní rostliny by měly „nahoře“ vytvářet obdivuhodná zelená zátiší a „dole“ by ale měly přirozeně pracovat na přírodním čištění vody. Proto jim musíte buď vymezit určitou část a tu oddělit kamennou zídkou postavenou na dně, nebo je vysévat do košů a vaků. Mix oddělené zóny a výsevných vaků je nejspolehlivější zejména při nasazení expanzivnějších druhů rostlin. Vlastní koš vyžaduje například i tolik populární leknín. Výsevní koš je ale desetikorunovou záležitostí. Pro vlastní výsadbu rostlin je vhodnější umísťovat je do štěrkového lože. Štěrk, na rozdíl od substrátu plného živin, nutí zeleň, aby plnila funkci čističů vody.

Nefunguje-li v jezírku dokonalý ekosystém, budete mu muset s čištěním vody pomoci. Ruku k dílu ale budete muset přiložit vždycky na začátku sezony. Z vody je třeba odstranit napadané větve, odumřelé rostliny a všechny další větší nečistoty. Menší už pojme skimmer – hladinový čistič.
Potřeba bude vytrhat přemnožené vodní rostliny a ukotvit ty zbývající. Nezbytné bude zprovoznit čerpadlo i filtrační zařízení a kvalitu vody zkontrolovat pomocí testeru.

Okrasné rybičky jsou sice lákavou živou dekorací, ale jejich výkaly obsahují látky podporující růst řas. Specialisté na zahradní architekturu proto doporučují umístit ryby jen do jezírek okrasných. Nezkonzumované krmení ve vodě zahnívá, proto se doporučuje sypat je do plovoucích krmítek. Za vhodnější se považuje řešení nasadit ryby do dočišťovacího jezírka, které je součástí biotopu určeného i ke koupání.

Pro zajištění čisté vody jak ke koupání, tak pro chov okrasných ryb i zdárný růst rostlin, je nejvhodnější instalovat do jezírek na celou sezonu filtrační sety, sestávající z čerpadla, UV sterilizéru (lampy) a biologického filtru. Zachytí hrubé nečistoty, zbaví vodu kalu, řas i choroboplodných zárodků. Biologické filtry nenarušují biologickou rovnováhu v jezírku a likvidují jen nechtěné nájemníky. K filtraci se používá písek, ječná sláma, rašelinové granule nebo keramické kroužky s vysoce porézním povrchem, v němž se usadí užitečné bakterie.

Výběr vhodné filtrace se odvíjí nejen od objemu vody v jezírku, ale i od jeho využití. Je zásadní rozdíl mezi jezírkem bez ryb a jezírkem s rybami. Zvláštní pravidla pak platí pro jezírka koupací. Připomeňme, že UV čistič představuje nejšetrnější způsob, jak se zbavit zelené vody. Za standardních podmínek pak nemusíte používat žádné chemické přípravky. Ty přijdou na řadu jen v případě, že vodu znečistily nepředvídatelné okolnosti.

Na rozdíl od bazénů, v nichž je čistá voda takzvaně mrtvá, neboť hlavním cílem jejího čištění je, aby v ní nepřežívaly žádné mikroorganismy, označuje se voda v zahradních jezírkách jako živá. Poskytuje totiž domov rostlinám, živočichům i mikroorganismům. Z tohoto důvodu nelze jejich vodu upravovat chemickými prostředky používanými pro bazény. Pro biotopy, pokud vyžadují zásah „chemie“, se proto vyrábějí speciální sady, jejichž složení zohledňuje specifika jezírkové vody.

Bez základů chemie se ale jako majitel zahradního jezírka neobejdete. Než se pustíte do úpravy vody, zjistěte si, čeho se jí v jezírku nedostává nebo čeho naopak přebývá. K jednoduchému určování slouží testovací proužky, které určí nejdůležitější parametry jezerní vody: Změří hodnotu pH, celkovou tvrdost vody, karbonátovou tvrdost, dusitany a dusičnany. Výsledek zjistíte podle grafu, který je součástí každého balení testeru.

Napouštíte-li jezírko vodou z vodovodního řádu nebo je rovnováha narušena po dlouhotrvajících deštích, použijte přípravky, jež na sebe trvale váží těžké kovy a neutralizují chlór. Po zbytek sezony už budete jen kontrolovat kvalitu vody a upravovat ji vhodnými přípravky, pokud to nezvládne ekosystém. Nezapomínejte ani na filtrační zařízení, které musíte čistit. Po skončení sezony vypněte filtraci zazimujte.

Jaro

• V březnu je na programu generální čištění jezírka: Odumřelé části rostlin, listí a dalších přírodnin je nutné odstranit. Příliš bujně rostoucí rostliny ostříhejte, popřípadě je přesaďte.
• Až do května lze přidávat další rostliny. Občas je nutné také vyměnit a nově doplnit vodu v jezírku.
• V případě, že bude v jezírku příliš bahna a tím se bude do vody dostávat příliš mnoho živin, můžete ho sediment částečně odsát. To ale učiňte pouze v případě, že hrozí naplavování. Pamatujte na množství v jezírku žijících drobných živočichů, kteří jsou důležití pro ekosystém jezírka.

Léto

• V letních měsících je třeba lovit vláknité řasy, stačí k tomu hrábě nebo podběráky. Ideální jsou ty s teleskopickou rukojetí, jimiž obsáhnete celou vodní plochu.
• Zkontrolujte i rostliny, nejsou-li napadeny škůdci a pokud ano, zakročte.
• Při silném odparu doplňujte a filtrujte vodu.

Podzim

• Jakmile teplota vody klesne pod 10 °C, nastal čas k zazimování. Rybky, jsou-li obyvatelkami jezírka, přestanou žrát a zatáhnou se do hloubky. Od tohoto okamžiku je přestaňte krmit. Pokud ryby nemohou v jezírku kvůli malé hloubce přezimovat, musíte je vylovit. Stejně tak je nutné vytáhnout některé zimu nesnášející rostliny a zazimovat jezírkové přístroje.
• Čerpadla nikdy neponechávejte přes zimu na suchu, dopřejte jim kbelík vody a místo, kde nemrzne.
• Příliš velké a rozmnožené lekníny a orobince vystříhejte. Některé povadlé stonky ale ponechte stát pod ledem. Pomáhají k zajištění výměny plynů.
• Odumřelé části rostlin a listí ale vždy odlovte, aby příliš mnoho zahnívajícího materiálu v zimě nenarušovalo biologickou rovnováhu.

Zima

• I v období zimního klidu vyměňují mikroorganismy látky, což vede k tvorbě plynů. Aby ty mohly unikat, ponechají se ve vodě tyčky rákosu, stonky rostlin nebo svazky slámy, které určená místa na hladině udržují nezamrzlá. Dutý rákos slouží také hmyzu jako zimní obydlí.
• Nevysekávejte do ledu díry, jelikož hluk straší ryby, pokud v jezírku přezimují. Potřebujete-li vyrobit v ledu otvor, umístěte na něj hrnec s horkou vodou a nechte jej odtát.
• Ryby, které přezimují v domě, umístěte na nezamrzajícím místě s denním světlem, aby mohly reagovat na průběh dne. V nouzovém případě jim nasimulujte den a noc pomocí lampy. Pravidelně vyměňujte vodu v kádi. Dovolí-li to podmínky, nechte jim puštěné čerpadlo. Krmte je jen v případě, že přezimují ve vodě s teplotou nad 10 °C. V té totiž nespí.

Při jarní údržbě jezírka budete potřebovat i škálu výsadbových košů, kdy ty opotřebované budete muset vyměnit. Speciální typy jsou určeny výhradně pro lekníny, přirozené dominanty vašeho biotopu. V nabídce nechybí ani škála výsadbových i zpevňujících rohoží s příslušnými zajišťovacími prvky, které usnadňují vymezování jednotlivých zón. Při péči o přírodní biotop se neobejdete ani bez dalších drobností například bez sítí proti padajícímu listí, provzdušňovače či teploměru.

Nezbytným pomocníkem je i vysavač zahradního jezírka, kterým odsáváte sedimenty ze dna. Princip vysavače je stejný jako u běžných typů na suchý chod, místo vzduchu ale nasávají vodu spolu s bahnem a kalem, kterou přefiltruje. Pevné látky jsou odděleny od vody. Některé jezírkové vysavače umí vyčištěnou vodu vrátit zpět do jezírka. Většina jich ale bahnitou vodu vypouští odtokovou hadicí. Když ji namíříte do záhonu, pomůže vám zalít a voda se nevsákne bez užitku.

Zahradní jezírko je hobby na celý rok. Je to ale „koníček“ s nároky na váš čas, protože jej nemůžete nechat příliš dlouho bez dozoru. Odmění se vám ovšem víc než bohatě.